Ideálně nikdy. Každým namočením dochází k uvolňování vláken z osnovy a snižuje se životnost koberce. Praní se nemůže vyhnout, když:
Beton, dlažba, lino nebo dřevěná podlaha? Počítejte s tím, že koberec bude aspoň den schnout. Nezničí se podlaha pod kobercem? Nemůže podklad začít plesnivět? Neproteče špinavá voda k sousedovi pod vámi?
Speciálně staré nelakované parkety umí překvapit. Nejen že se po namočení dokážou pěkně vyboulit, ale mohou i příšerně páchnout.
V jejich rozeschlých spárách je nashromážděné množství starých organických nečistot, které po namočení příšerně a dlouho páchnou .
Někdy pomůže přimíchat do šamponu bakteriální dezinfekci, ale celkově je to nepříjemný zážitek.
Většina současných koberců snáší občasné namočení dobře. Výrobci používají různé způsoby ochrany , aby se běžné nečistoty nedostali dovnitř do kobercového vlákna. To vám ušetří množství saponátu i práce.
Vlněné koberce nebo koberce z přírodních vláken se nemají prát vůbec. Mezi ně patří i orientální koberce, které občas při namočení pouští barvu.
Tady není prostor pro chyby. Šampon na koberce pro tzv. strojní praní musí být nepěnivý, biologicky rozložitelný a nesmí způsobovat změny barvy a struktury koberce. Vyzkoušejte si ho předem na kousku, který není moc vidět.
Biologicky rozložitelný má být proto, že ho často v koberci dost zůstane po nedokonalém promytí koberce. Suché zbytečky šamponu se uvolňují do vzduchu, kde je pak hodně dlouho dýcháte. Spolu s dalšími organickými těkavými látkami z čistících prostředků (VOC) zbytečně zhoršují prostředí ve vašem domově.
Jestli si chcete opravdu ulehčit práci, tak koberec vysajte velmi pečlivě na sucho. Ideálně elektrickým klepačem. Suchá špína jde z koberce lépe než když ji namočíte, rozpustíte a pak skrz koberec vycucáváte zpátky.
Pokud už máte dokonale koberec vyklepaný nasucho, předčistíte si jednotlivé fleky a velmi špinavá místa.
Mohlo by se vám stát, že je po namočení celého koberce nenajdete a objeví se znovu po uschnutí. Nebo se rozpliznou do velkého fleku.
Pokud víte, z čeho fleky jsou, použijte příslušené čistidlo. Když ne, použijte saponát na praní koberce. Více oodstraňování čerstvých fleků si přečtete tady.
Celý koberec zastříknete vodou se šamponem na praní koberců zhruba ze 30 centimetrů a necháte cca 10 minut působit. Tím se uvolní povrchové nečistoty. Prací nástavec také po vlhkém koberci lépe klouže a nenadřete se tolik.
Pohybem podlahové hubice zpracováváte koberec, čistící roztok opakovaně vstřikujete pod tlakem mezi vlákna a odsáváte špínu.
Tahle část práce je o trpělivosti a určitém grifu. Nespěchejte, špína se rozpouští určitým tempem. Klidně použijte teplou vodu.
Při kartáčování střídejte místa (Hyla hubice umožňuje i kruhový pohyb), dokud nejste s čistotou koberce spokojeni
Velmi důležitá fáze. Je podobná máchání při praní prádla.
Koberec proplachujete čistou teplou vodou tak dlouho, dokud vám odsávaná voda nepřestane pěnit a je relativně čistá. Tahle část praní je velmi důležitá. Zbytky saponátu v koberci způsobují “lepení” vláken koberce a opětovné rychlejší zašpinění.
Protože šampony na koberce jsou většinou silně zásadité, přidejte do vody víčko octa. Tím oživíte barvy a koberec vydrží déle hezký.
Vysávat, vysávat, vysávat. Někdo vysává hned při nástřiku a propírá koberec povrchově. Ale i tak zůstane koberec několik hodin vlhký.
Pro praní koberců si proto vyberte buďto horké letní dny, kdy na sušení uděláte průvan, nebo naopak zimu, kdy se topí a je velmi suchý vzduch.
Klasické tepování, tak jak ho znali naši rodiče, se dělalo rýžákem a mýdlem. Pěkně zakleknout a a kruhovým pohybem drbat.
Jeho nevýhodou je velké množství vody, kterým koberec musíte vypláchnout, dlouhá doba sušení a velký prostor, který na to potřebujete.
Kusové koberec můžete v létě tepovat venku. V zimě se dá tepovat na sněhu, občas někdo používá i kyselé zelí.
Tepování v podstatě dělají i specializované firmy pomocí silných extraktorů a ve speciálně upravených prostorách.