
Nejsou vidět. Necítíte je. Přesto jsou součástí vzduchu, který vaše děti dýchají každý den.
A právě to je důvod, proč by vás mikroplasty v domácnosti měly zajímat víc, než si možná myslíte.
Doma uklízíte, vysáváte, utíráte prach. Děláte maximum pro čisté a bezpečné prostředí. Ale co když existuje něco, co běžný úklid jednoduše neodstraní?

Když se řekne mikroplasty, většina lidí si představí jemnou plastovou drť, která se sype ze skládek nebo výroby plastových předmětů. Mají pravdu v tom, že jde o malé částečky plastů, které se uvolňují při rozpadu větších předmětů nebo se tak záměrně vyrábějí. V současné době jsou všudypřítomné. Našli se od mateřského mléka po panenské vrcholy hor.
Budeme se bavit o mikroplastech, které vznikají tam, kde to můžeme ovlivnit. V našich domácnostech.
Jejich největší koncentrace byly naměřeny v dětských pokojích a obývácích. Vědci spočítali, že každý člen rodiny denně vdechne až 7.000 mikročástic, které jsou schopny vstoupit přes plíce do krevního oběhu.
Společně s mikroplasty z potravy a vody to dává váhu jedné kreditní karty, kterou takhle sníme každý týden. Záleží i na vybavení bytu -pokud je bez koberců a závěsů, které by přirozeně chytaly prach, je koncentrace mikroplastů ve vzduchu větší.
Stačí používat běžné věci:

Při každém pohybu se z těchto materiálů uvolňují mikroskopické kousky plastů. Poletují ve vzduchu, který dýcháme, ve formě velmi jemného prachu. Při vdechnutí se mikroplasty vstřebávají přes plíce do krve a putují krevním řečištěm do celého těla.
Plastová kuchyňská prkénky, plastové “nerozbitné” misky a talířky pro děti, plastové lahve, plastové dětské lžičky a příbory, plastové krabičky s jídlem z restaurace nebo jídelny – ze všeho se při používání uvolňují mikroskopické kousky plastů. Jediná výhoda při jejich konzumaci je v tom, že větší část mikroplastů opustí naše těla přirozeným způsobem na toaletě.
Bývají součástí kosmetiky nebo hygienických prostředků jako jsou např. vlhčené ubrousky. Kůží se mohou vstřebat i z kontaminované vody. Kohoutková vody u nás je velmi dobré kvality a mikroplasty se v ní, v porovnání se vzduchem a potravinami, prakticky nevyskytují. Navíc kůže funguje jako velmi dobrá bariéra.
V těle mikroplasty a nanoplasty škodí dvojím způsobem. Jednak mechanicky dráždí tkáně, kde se pohybují. Konec konců to jsou malé ostré kousíčky plastu. Za druhé chemicky. Uvolňují jedovaté látky samy ze sebe, ale různé druhy jedů na sebe navazují z okolního znečištěného vzduchu. Umí chemicky zmást hormonální systém těla – tzv endokrinní discruptory EDCs. Dokážete si představit, co dělají v jemném dětském tělíčku, když huntují i dospělá těla.

Mikroplasty byly nalezeny v tlustém střevě, plicní tkáni, hlenu, krvi, lidské placentě, v mateřském mléce, v játrech, slezině, vlasech a slinách. Pronikají i do mozku – hematoencefalická bariéra nezabrání malým mikroplastům v průniku a tam působily neurotoxicky.
Zánětlivé reakce v různých tkáních, oxidační stres vedoucí k poškození buněk, narušení hormonální rovnováhy, poškození DNA, ovlivnění imunitního systému, akumulaci toxinů a narušení střevního mikrobiomu. To vše pomáhá rozvoji různých typů rakoviny, alergií a problémů s trávením.
Přímá spojitost s infarkty a mrtvicemi – italská studie ukázala, že lidé s vyššími koncentracemi plastových mikročástic měli 4,5krát vyšší riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice, protože mikroplasty se hromadí v tukových shlucích v cévách.
Mikroplasty výrazně oslabují lidské kosti tím, že brání jejich schopnosti vytvářet novou tkáň, což může vést k nárůstu osteoporózy a míry zlomenin
Hromadí se v mozku. Jakmile mikroplasty překonají hematoencefalická bariéru, nemohou zpět a usazují se v mozku. Podle některých výzkumů mozky lidí , kteří zemřeli na demenci, včetně Alzheimerovy choroby, obsahovaly až desetkrát více plastů než zdravé vzorky. Tvoři až 0,5 % váhy mozku-cca jednu čajovou lžičku.
Při měření množství mikroplastů ve stolici se ukázalo, že jich děti měly 10x až 20x víc než dospělí. Proč? Často něco strkají do pusy a okusují kde co, lezou po plastové podlaze nebo na kobercích z umělých hmot, mají plastové hračky, krmíme je z plastového nádobí, dětskou výživu kupujeme v plastových lahvičkách …..

Opakované výzkumy z celého světa ukazují souvislost mezi znečištěným ovzduším a množstvím dětí s ADHD (hyperaktivita) a PAS( autismus). Důsledky působení mikročástic prachu v dětském mozku? Hyperaktivní dítě, hloupnutí a poruchy soustředění.
V podstatě vyloučíme jen mikroplasty střevy se stolicí nebo močí. V krvi se jich určité množství snížilo po darování plazmy, což u dětí nepřichází v úvahu a velmi malé množství pocením. Ty, které už jsou usazené například v mozku nebo tukové tkáni prakticky vyloučit z těla nejdou.
Jediný opravdu účinný způsob snížení množství mikroplastů v těle je omezení expozice, tedy snížení jejich množství v domácnosti.
Prevence je v tomto případě jednodušší a přinese prospěch i dospělým. První a nejdůležitější krok –udělejte si inventuru plastů v kuchyni.

Ano, plastové nádobí, hrnečky a lahvičky jsou lehké, téměř nerozbitné a levné. Ale stojí jejich používání za hazard se zdravím dětí?
Zkontrolujte povrch plastových prkének, teflonových pánví, plastových vařeček a špachtlí. a čajové sáčky. Jsou poškrábané? Pryč s nimi!
Stačí když systematicky změníte své nákupy a během měsíce máte s výměnou hotovo. Dřevěná prkýnka, nerez pánev nebo litina místo teflonové. Skleničky a porcelánové hrnečky spolu s obyčejnými porcelánovými talíři vydrží déle. Čajové sáčky -jeden z největších zdrojů mikroplastů, vyměňte za sypaný čaj.
Pokud je to možné, přestaňte ohřívat jídlo v plastových miskách a vynechte zatavené polotovary., případně jídlo z restaurací zatavené v plastových termokrabičkách. Vyhněte se zmrazeným potravinám v igelitových sáčcích -když plast zmrazíte, drobí se o to víc a o to víc ho sníte.
Co se týče vody. Pokud chcete mít jistotu, můžete pořídit na kohoutek vodní filtr na mikroplasty nebo konvici s filtrem.
Tyto položky představují největší riziko a jejich výměna je relativně jednoduchá a cenově dostupná.

Je to jednodušší než pak dělat rekonstrukci kvůli vypuknutí alergie. Při zařizování dětského pokoje dejte přednost přírodním materiálům. Vlněný koberec, dřevěná podlaha nebo marmoleum, a dřevěný nábytek.
I IKEA je dobrá, hlavně se koukejte na složení barev a laků. Dlažby paráda! Vinylové podlahy a lina jsou nejen velkým zdrojem mikroplastů, ale dlouhodobě uvolňují do vzduchu různé škodlivé látky.
Mnoho našich zákazníků nás požádalo o pomoc s objevením alergie po rekonstrukcích a většinou byla na vině právě nová podlaha. Spolu se stavebními lepidly a barvami šlo často o kokteil látek, který štípal do očí. Jednotlivé materiály mohou mít vyhovující atesty, ale jejich kombinace?
Zkontrolujte i koberce, oblíbené plyšáky a oblečení a povlečení postýlky. Tzv. funkční prádlo je z velké části umělé, stejně tak fleseové bundy a mikiny. Během praní se uvolňuje velké množství mikroplastů, které po usušení víří vzduchem.

Zapomeňte na klasické čističky vzduchu. Uklízejte vodním vysavačem, nejlépe Hylou. Během několika týdnů běžného úklidu si snížíte prašnost v bytě téměř o 80%, protože Hyla prach zapírá do vody rotačním separátorem. S vodou vylijte i mikroplasty a máte pokoj. Běžné větrání nebo zvlhčování vzduchu je podle odborníků proti mikroplastům neúčinné kvůli jejich malé velikosti.
Během úklidu Hyla přirozeným způsobem emituje záporné ionty. Díky nim se nejenom dobře dýchá, ale hlavně odlepí mikroplasty ze stěn a okamžitě je nasaje a zapere do vody. Účinnost při odstraňování nesmáčivých plastů se zvyšuje přidáním smáčedla do vody v nádobě vodního vysavače Hyla.
Jako bonus získáte vyčištění vzduchu od mikročástic z oděru pneumatik, pokud bydlíte někde u silnice. A také od kovového prachu z brzd nebo tramvajových či železničních kolejí. Snížíte tak pravděpodobnost rozvoje Alzheimera a nemocí srdce u sebe i dětí.
Mikroplasty (plastové částice menší než 5 mm) vznikají primárně dvěma způsoby: rozkladem větších plastových odpadů (sekundární) nebo přímou výrobou pro průmyslové/kosmetické účely (primární). Mezi hlavní zdroje patří otěr pneumatik, praní syntetického textilu, rozpad obalů a uvolňování z nátěrů či kosmetiky
Hlavní zdroje vzniku mikroplastů:
Podle výzkumů velmi výrazný. Povzbuzují dětskou agresi, některé výzkumy už dlouhodobé dýchání špinavého vzduchu spojily s ADHD a hyperaktivitou.
Protože mikroplasty ve střevech z jídla a vody hodně ovlivňují střevní mikrobiom. Ten je naprosto zásadní pro imunitu celého těla, obranu proti alergiím apod. Mohou podporovat vznik depresí, samozřejmě vyvolávají záněty na střevní stěně, a usnadňují průnik toxických látek do organismu.
Pouze ve velikosti. Za mikroplasty obecně považujeme kousky plastů od 5 milimetrů do 1 mikrometru (0,001 milimetru). Nanoplasty jsou pod 1 mikrometr a jsou mnohem nebezpečnější, protože lépe pronikají do těla. Tvarově jsou stejné – ostré šupinky a úlomky